Kostel v Kopřivné byl vystavěn v rokokovém stylu v letech 1743 až 1752 v době, kdy byla českou královnou Marie Terezie. Vysvěcen byl v roce 1753. Nechal jej vystavět Jan Ludvík z Žerotína, majitel panství Velké Losiny.
Podle jedné z teorií chtěli Žerotínové chtěli honosností kostela manifestovat návrat ke katolicismu. V německé krajanské literatuře se dokonce o kostelu hovoří jako o bazilice minor. Takových je v České republice jen patnáct, na celém světě patnáct set. Nasvědčoval by tomu nicméně papežský znak na portálu nad hlavním vchodem do kostela.

Kostel na první pohled překvapí svou velikostí. Kopřivná bývala do roku 2004 samostatná farnost. V minulosti pod ni spadaly Hynčice, Štolnava, Lužná, Osikov, Bratrušov, Rejchartice, Potůčník, Pusté Žibřidovice a Sklená. Z tabulek v lavicích je zřejmé, že do zdejšího kostela docházeli v 2. polovině 19. století obyvatelé Lužné, Hynčic nad Moravou a Štolnavy.

Návštěvníka kostela zaujme bohatá výzdoba. Tou si kopřivenský kostel nezadá se slavnými olomouckými chrámy.
Zásadní podíl na ní mají barokní fresky Ignace Oderlického. V kněžišti ztvárnil celkem dvanáct námětů. Hlavním motivem je výjev, kdy Abrahám hostí tři muže a od nich se svou ženou Sárou slyší zvěst o narození syna. Lze předpokládat, že výběr tohoto námětu byl ovlivněn zasvěcením kostela v Kopřivné. Křesťanská ikonografie tyto tři muže pokládá za anděly, kteří byli považováni za předobraz Nejsvětější Trojice, a jejich proroctví o narození syna za předobraz zvěstování Panně Marii.

Hlavnímu oltáři dominuje socha Panny Marie Neposkvrněné. Jejím autorem je Ignác Günter. Maria stojí na zeměkouli a nohou drtí hada, což symbolizuje ďábla.

V lodi je centrální freska Kristova křtu. V lunetách lodi se nachází čtyři církevní učitelé: svatý Augustin, svatý Jeroným, svatý Řehoř a svatý Ambrož.